Malý dům a velká zahrada

Hledáme cestu jak dál s individuálním stavěním, která souvisí se způsobem bydlení a vlastně s celým životním stylem.  

Asi není nutné představovat permakulturu, svépomoc, udržitelnost, dobrovolnou skromnost (v angličtině příjemněji „simple living“). A vidím cestu v malých, dobře promyšlených dřevostavbách zateplených přírodním materiálem, umístěných v dobře navržených přírodních zahradách, které mají více funkcí.

Rád bych k tomu uvedl pár svých postřehů a principů, které připomínám a pozoruji:

1. evergreen dřevo

Dřevo považuji za materiál, který jen tak neopustíme. Dřevo je velmi příjemné, práce s ním je příjemná, je to obnovitelný zdroj, který se sám recykluje, pokud stavba doslouží a pokud ho znovu nepoužijeme jak se nyní velmi často děje. Domnívám se, že dřeva může být v naší zemi při rozumném hospodaření dostatek na stavění i topení. Počet obyvatel na plochu obdělávané půdy mimo lesy je u nás cca2 lidi na hektar. Pokud bychom omezili spotřebu masa, podle různých zdrojů jeden hektar může uživit 5-10 lidí, záleží na designu plodivé plochy (nemám na mysli monokulturní lány). Je možné uvažovat i o rozšiřování lesních ploch, sázení stromů. Dřevo roste samo, poháněné sluneční energií.

2. přírodní materiály redukují uhlíkovou stopu

Použití dřeva a přírodních rostlinných materiálů maže uhlíkovou stopu průmyslové výroby. Čím víc stromů, čím víc dřeva vestavěného do budov, tím méně CO2. Tady vidím přednost dřeva před konkurenčním a také krásným přírodním materiálem – pálenou cihlou. Cihly se dnes vypalují především v plynových pecích.

3. letní bydlení na zahradě

Pokud máme k dispozici dobře vyřešenou přírodní zahradu, která je skutečně živá, plodivá a jejíž údržba nevyžaduje zbytečně mnoho času a investic, pokud poskytuje prostory pro letní bydlení, které se odehrává v zahradě i na pomezí domu a zahrady (terasy a kryté terasy), potom můžeme svůj životní rytmus přizpůsobit ročním obdobím. V létě si můžeme užívat velkých otevřených přírodních prostor s domem jako opěrným bodem za zády, v zimě se naopak přitulíme k „rodinnému krbu“ v domečku, který může být menší, než jak je u nás dosud obvyklé. Cena domu je přímo úměrná jeho kubatuře, to znamená, že roste s třetí mocninou základního měřítka stavby.

4. investice do života

Živý organismus dobře navržené zahrady roste sám a do krásy. Umělé, neživé struktury podléhají rozkladu a je potřeba investovat do jejich údržby. Člověk a všechno živé potřebují aktivitu. Celkově dává smysl investovat více aktivní pozornosti do živých struktur, poháněných přirozeným růstem než do neživých struktur, podléhajících rozkladu.

5. malý dům a velká zahrada

Malý domek je flexibilnější z hlediska celoživotního užívání než velký rodinný dům. Pod jednou střechou je jeden hospodář a jedna hospodářka. Děti by podle mého názoru měly vyletět z rodinného hnízda po dvacátém věku života. Ale život trvá skoro 100 let. Nebylo by lepší ve velké zahradě stavět jeden menší domek a vejminek nebo vejminky pro starší nebo mladší generaci, jako to dělali naši předkové? Vejminek si představuji jako malý domeček s jedním velkým obytným prostorem a malým příslušenstvím, s možností spaní pod střechou, který lze využívat stejně dobře k bydlení jako k práci, k ubytování, ke společenským akcím, jako ordinaci, malou tělocvičnu nebo třeba lesní školku… A pokud bude širší rodina žít v jedné velké zahradě, je tu daleko větší možnost a pravděpodobnost udržitelného rodinného života.

6. Co je malé, to je milé

Malé domy jsou dosažitelnější. Cena domu se skládán z ceny materiálu, ceny práce, obchodních přirážek a koordinačních a přípravných prací. U malého domu jistě ušetříme na materiálu. Můžeme ušetřit na práci, protože malý dům je svépomocně lépe uchopitelný. Konstrukce nejsou tak veliké, aby byl potřeba tým řemeslníků a těžká technika. Výměry nejsou tak rozsáhlé, aby nám sebraly veškerý čas. Čím více svépomoci, tím méně obchodních přirážek a koordinace ze strany dodavatelů. Pokud budete plánovat kombinaci malých domů pro bydlení, můžete začít třeba tou nejmenší stavbou a už nějakým způsobem na zahradě bydlet, pozorovat ji, sázet i sklízet a zároveň stavět. Žádný z malebných starých statků, které ze zachovaly nevznikl v jediném okamžiku, naopak, budovaly se po generace.

Deziluze:

A.

Samo přírodní stavění není levnější než stavění konvenční, protože obsahuje méně průmyslových postupů ale zato více lidské práce. Když se nad tím zamyslíme, je v tom na druhou stranu skrytá čistota prostředí a víra ve svépomoc a v sebe sama.

B.

Svépomoc vede ke změně života. Budete fyzicky pracovat. Kromě domu ještě potřebujete zahradu, oplocení, cestu, přípojky, nářadí, interiér, sklípek, přístřešky, jezírko, čističku, skleník, vejminek, dřevo na topení…. Nakonec investice do životního prostoru přesáhnou cenu domu. Ale při dobrém designu zahrady i domu můžete být soběstační nebo částečně soběstační. A fyzická práce v přírodním prostředí je zdravá přirozenost lidského pokolení… Nespěchejte. Ale začnete – li život si najde cestu.

C.

Tvorba hospodářství není instantní (okamžitá). Namísto realizace projektů v krátkém čase se nejspíše budeme pomalu vracet k postupnému budování hospodářství. Naši předkové svoje statky budovali po generace. Stejně jako stromy sázeli pro děti spíše než pro sebe. Celé to souvisí s financováním solidní věci, které pro většinu populace dnes v jednom zázračném okamžiku už není průchodné. Ale to je v pořádku. Hospodářství, které roste pomalu je solidnější než projekty vycucané z prstu :-)

Nabízíme svoje zkušenosti s navrhováním malých domků, s navrhováním bydlení na terasách a zahrad pro život. Některé projekty, které jsme vytvořili na objednávku optimalizujeme a zjednodušujeme na levnější sdílené projekty pro svépomocné přírodní stavění. Hledáme cestu, jak i v tomto relativně zavedeném oboru vytvořit nový model spolupráce projektantů a stavebníků.