KŘIVKY NEBO PŘÍMKY ?

Naše civilizace přednostně využívá pravoúhlé (ortogonální) přímkové prostorové systémy. Jenomže ty se v přírodě vyskytují jen vzácně. Pokud následujeme přírodní fenomény v jejich přirozených tvarech, přírodní plynutí a rozhraní, pak si pouze s ortogonálním systémem nevystačíme.

Zrození převážně ortogonálního systému vidíme teprve v novověku, v době, kdy se prováděly přestavby středověkých měst, která do té doby byla historicky rostlá. Nově vznikaly pravoúhlé sítě ulic. To se dělo z důvodu růstu počtu obyvatel a potřeby komprimace omezeného prostoru města uvnitř historických hradeb.

Pravoúhlá síť je přehlednější, věci jsou skladnější, vejde se víc prostor, věcí i lidí na menší plochu…

Přímky a pravé úhly ovšem také přísluší i nejstarším roubeným dřevěným stavbám – ale i ty mohly mít oktogonální nebo nepravidelný půdorys sledující přirozené hranice prostoru.

Zároveň převážně pravoúhlý systém svědčí o převaze mužského způsobu myšlení. „Posvátná geometrie“ pracuje s kružnicemi a úsečkami. Podívejme se na Metatronovu krychli – nejjednodušší logická práce s kružítkem a pravítkem nás jako zázrakem přivede ke stereometrickému zobrazení platonových těles. Abychom mohli tělesa s přímkovými hranami zkonstruovat, musíme nejprve poctivě pracovat s kružítkem a vytvořit z kružnic síť ve vzoru „květu života“.

Práce s křivkami – ženskou inspirační podstatou – tu předchází práci s úsečkami – mužskou realizační podstatou. I pohlavní znaky ženství a mužství – ioni a lingam mají podstatu kruhu a přímky.

Víme, že organické budovy mohou být dražší než pravoúhlé. Vyšší cena odráží větší pracnost při kompletaci složitějších tvarů. I když v době digitálních NC technologií…

Ale i důraz na maximální efektivitu vyvěrá z mužského principu. Jako svépomocní stavebníci víme, že to, co je na našich stavbách atypické dalo hodně práce, ale rozhodně bychom to udělali znovu stejně tak. Vždyť peníze jsou jen aspekt času. A co je vlastně čas – v ženském aspektu – třeba ve vztahu – má smysl někam pospíchat?

Co je správně? Inu obojí - ve správné míře na správném místě .-)