Před pár letyjsem se rozhodl žít a pracovat v komunitě lidí žijících v několika domech uprostřed lesa ve Východních Čechách. Po roce soužití jsem společenství opustil a znovu vstoupil do nově vznikající komunity na statku v krásné krajině pod Blaníkem. I toto společenství jsem už stihl opustit. Proč to dělám? Asi sbírám zkušenosti :-) V komunitě blízké charakteru ekovesničky toužím žít z těchto důvodů:
Za A: Jako architekt se zabývám a živím architekturou přírodního bydlení. Nejde mi jenom o projekty přírodních domů. Přírodní bydlení z mého úhlu pohledu zahrnuje také přírodní nebo permakulturní zahradu, alespoň částečnou soběstačnost a trochu odlišný způsob života a s tím souvisí přirozená potřeba lidské pospolitosti, která směřuje ke komunitám a ekovesničkám. Ekovesnička nebo rodová osada je zkrátka velkorysejší a dokonalejší model pro realizaci života lidí v přírodě. A protože chci žít to, pro co žiji, hledám svoji ekovesničku :-) Za Bé: Vstupuji do třetího věku. Moje děti odešly z domova a i jejich rodiče se po letech společného života vydali každý vlastní cestou. Někde hluboko v sobě mám vzpomínky na desetitisíce let života lidské pospolitosti v přírodních kmenových osadách (ekovesnice jako víno!). Když našim dávným předkům odešly děti z domova, určitě si nehráli na strážce poloprázdných rodinných domů nebo na zastydlé budovatele rodinného hnízda. Neuzavírali se do sebe. Naopak. Otevřeli se více kmeni, širší rodině. Nechci se ve svém postrodičovském věku zkrátka uzavřít ani sám ani s partnerkou do poloprázdného hnízda atomární rodiny. Za Cé: na rozdíl od klasické představy ekovesničana s teslicí v ruce, jsem úzce zaměřený intelektuál, který zahrnuje okolí svými vizemi a projekty, sám o sobě však stavět a realizovat nejsem schopen. A tak - abych měl větší šanci žít v realitě to, pro co žiju ve s svojí práci - potřebuji společenství různých talentů. Abych tedy nějak zúročil svoje výlety za zkušenostmi komunitního života, dovoluji si zde přispět malým dotazníkem, který by mohl pomoci novým kosmonautům do vesmíru komunit v rozhodování, zda vstoupit anebo nevstoupit a na kolik je pro ně společenství podporující a udržitelné. V ideálním případě by bylo dobré mít plus ve všech bodech. Stejně jako každá holka je i každá komunita jiná. Tak buďte trpěliví, nenechte se unést a myslete na sebe! Babička mojí kolegyně má takové rčení: „když nevíš, tak raději ne“ :-) 1. Soulad vize Vize společenství je podle Diany Leafe Christian prvním ze základních strukturálních prvků každého společenství. Pečlivě nastudujte vizi společenství, do kterého vstupujete. Hluboce zvažte, jestli je vize totožná s vaší životní vizí anebo jestli je alespoň v souladu s vaší životní orientací. Pokud společenství vizi nemá (ještě) psanou nebo definovanou, oči a uši na stopkách! Dá se to odhadnout, podle toho jak společenství vypadá, jak žije. Spoléhejte se na svojí zkušenost a intuici. Pokud mají členové společenství ekonomický zájem na provozu nějaké činnosti (například kolem provozování společenského centra apod.), bude s velkou pravděpodobností hlavní vizí tento ekonomický provoz – i kdyby vize vepsané do pravidel společenství byly definované jinak. Já hledám společenství s vizí přírodního bydlení, alternativního školství, a částečné soběstačnosti a v hluboké individuaci, ekonomické zralosti a částečné kooperaci jejích členů. 2. Dlouhodobý zájem a udržitelnost členství Stejně jako v partnerském vztahu je i u namlouvání komunity kromě čisté Lásky dobré cítit vědomí dlouhodobé sounáležitosti. Stalo se mi, že jsem vstoupil do společenství kvůli touze být u jeho zrodu a mít příležitost podílet se na jeho formování. Zároveň jsem věděl, že prostor, ve kterém společenství vzniká není podle mého gusta a plánoval jsem tam být tak maximálně 2 roky... Má tohle logiku? Čili – když je to ono, mělo by to být naplno a napořád. 3. Spokojenost s bydlením Pokud se stěhujete do komunity, měli byste být spokojeni se svým novým bydlením. Anebo byste měli mít alespoň reálnou možnost a sílu dát bydlení co nejdříve do souladu s vlastními představami. Komunita je domov. A domov je základna spokojeného života a životní síly. Pro mě jako architekta přírodního domova je to velmi důležité. Mám vizi osobního prostoru s francouzským oknem na úrovni vlastní zahrádky. V kterém společenství u nás tohle mají? Takže nejspíše budu muset najít společenství, kde budou mít takový prostor k dispozici, nebo si ho budu moci vybudovat. Forma bydlení výrazným způsobem ovlivňuje charakter komunity. Můžeme sdílet byt, dům, zahradu anebo můžeme vybudovat ekovesničku, která má charakter rodové osady nebo může být podobná tradiční vesnici. Ale také lze vše kombinovat dohromady. V takovém návrhu vidím svoji dovednost, kdybyste někdo potřeboval :-) 4. Harmonie s lidmi ze společenství Bytí ve společenství je o práci na sobě. Komunita urychluje vlastní vývoj. V každém společenství se nakonec vyjeví celý pantheon archetypů lidství. Každý zahraje svoji roli. Budou se tu dít nejspíše všechny příběhy lidských vztahů. Do společenství nelze utéci před vnější společenskou realitou. Pokud však už při seznamování s lidmi ze společenství cítíte, že je tu velké napětí nebo odcizení, že jsou tu lidé a příběhy z příliš jiného těsta, než jaká je vaše přirozenost, napište si v této kolonce raději mínus. Pozorujte také, jestli společenství vidí, respektuje a umí zapojit vaši jedinečnost a vaše talenty. Někdy jdeme v rámci tvrdé práce na sobě až za hranice vlastní přirozenosti. Na to pozor, chceme se stát přeci sebou samými. Není vždycky dobré jít proti tomu, co je mi příjemné a co mi dělá radost. 5. Věnujte pozornost vlastnickým vztahům v komunitě Podle všech zkušeností je ideální komunita vlastníků. Vlastník totiž má všechny informace, právní moc a přirozenou zodpovědnost za prostor. Pokud je tu jeden vlastník, nebo část vlastníků a část nájemců, zákonitě nastupuje vztah rodičů a dětí anebo držitelů moci a rebelů. Nemůže vzniknout velký kruh. Je jasné, že ne všechny komunity dosáhnou rovnosti v majetkovém vztahu k prostoru, ale mělo by se na tom pracovat třeba principem „rent to own“. Je to složitá kapitola sama pro sebe, chybí zkušenost a legislativa a na všechny úvahy tu není prostor. Nerovný vlastnický vztah k prostoru společenství se dá také řešit ustanovením různých kruhů – například kruh vlastníků a kruh nájemníků, které spolu vzájemně spolupracují. Pozor na šišaté kruhy. Nejsou harmonické. Struktura správy a dotažení formy společného rozhodování jsou druhým nejdůležitějším strukturálním prvkem stabilní komunity. 6. Přijměte přijímací dobu a požadujte jasnou definici svého členství U mě bylo členství v komunitě spojeno s velkou netrpělivostí. Dnes bych se stěhoval pomalu, postupně bych zapouštěl kořínky a pomalu spolupracoval, zkoumal svoje možnosti a potřeby komunity v nových formách vztahů. Doporučuji několikastupňovou zkušební dobu na měsíc, na půl roku a rok. A pak teprve plné členství. Společenské procesy a vývoj věcí a názorů v kruhu jsou pomalejší než u jednotlivce, v malé rodině nebo v hierarchii. Žádejte potvrzení svého statusu a jeho změny! Přijímání nových členů, jeho uchopení a důslednost jsou třetí strukturální prvek fungujícího společenství. 7. Komunita by měla mít prostor pro přirozené setkávání. Stejně jako prostor pro osobní nebo rodinné bydlení je velmi důležitý komunitní prostor pro neformální setkávání. Lze jej nejlépe realizovat jako domeček nebo obývák s kuchyní, knihovnou apod. Pokud se chce komunita formálně sejít, vždycky si svůj prostor najde. Ale pro naplnění jemné touhy jedince po přirozeném setkávání ve společenství je zabezpečení takového prostoru potřeba. Mohu uvést zkušenosti s krásným dopoledním snídaňovým časem, na kterém se vystřídá postupně celé společenství nebo třeba s večeří, která přejde později ve společné zpívání nebo tancování... V ideálním řešení ekovesničky bych navrhl dům, který je v ženské energii pohostinství s názvem „máma“. A pro plánované setkávání a společenské účely tu ještě může být další domek, prázdný, bez zařízení, v energii zenu s názvem „táta“ :-) 8. Připrav se vložit čas a energii. Stejně jako každý lidský vztah potřebuje i členství člověka ve společenství čas, sílu a prostor pro práci na vztazích i společných zájmech. Pokud máte taktak čas na svoji práci a svoji rodinu, zvažte, jestli máte tyto rezervy, anebo jestli dokážete svůj život změnit tak, abyste měli pro komunitu prostor. Bez toho to nejspíše nepůjde.