Nevidím dům, jako do sebe uzavřenou krabici. Nevidím dům jako objekt oddělený od zahrady. Dům je pro mě pevně zakořeněnou a komunikující součástí živého biotopu zahrady stejně jako strom nebo mrkev a petržel. Bere si z prostoru zahrady vodu, vzduch, pokud možno stavební materiál, teplo v podobě sluníčka nebo dříví do kamen a živiny v podobě plodů rostlin nebo zvířat jako potravy pro svoje obyvatele. Dává naopak zahradě nepostradatelné hnojení (pokud nesplachujeme do kanalizace), a především poskytuje útočiště a zázemí Člověku – Božímu dítěti, které bylo stvořeno na Zemi, aby pečovalo o pozemský život. O krajinu, o přírodu, o rajskou zahradu včetně rajčátek.
Dům musí dýchat, komunikovat, spolupracovat se zahradou, být s ní v trvalém celoročním spojení a spolupráci skrze okna, dveře, větrání, terasy, průchody, výhledy, například i skrze správně udělaný přívod vzduchu ke kamnům a komín. Dům je přítel, komoří, pozorovatel nejkrásnějších míst zahrady, musí stát na správném místě, trochu stranou, aby nepřekážel, ale pomáhal.
V tradici, která se zahnízdila v našich hlavách jako by spíše znělo: „můj dům, můj hrad“. Vskutku – dochované historické stavby - a mám na mysli nejen hrady a tvrze ale i venkovské statky - jsou koncipovány jako do sebe uzavřené pevnosti. Kdysi to mělo svůj význam. Úroda znamenala bohatství i život. Dnes je jiná doba, i když člověk nikdy neví - zkrátka pokud se nebojíte, že Vám ukradnou televizi, můžete mít dům přiměřeně otevřený (zloději dnes totiž obyčejně neberou zrní na chleba, ale spíše to, co vlastně není k životu potřeba, v tom se doba změnila).
Protože se zkrátka snažíme dům dokonale začlenit, zaplést do ekosystému zahrady, začínáme návrh domu vždycky designem zahrady. Zahrada je organický celek nadřazený domu. Dům je fraktálním zlomkem zahrady, Vašeho kousku země, Vašeho království a Vesmíru.
Nejprve vytipujeme srdce zahrady ve formě relaxačního paloučku někde blízko budoucí terasy a obýváku, obklopeného nejmilejšími stromy, keři a bylinami. Pak tvoříme třeba hranice zahrady ve formě větrolamů, divočiny a skutečně živého plotu. Důležitý je živel vody ve formě jezírka, ale třeba i čističky nebo systému zpracování dešťové vody. K vodě podle permakultury navrhujeme cestu, k bylinkám kuchyni – nejprve letní, pak vnitřní… Zkrátka když vytvoříme živý návrh zahrady, můžeme teprve umístit a navrhnout dům. Na diskrétní místo. tam, kde si přírodní prostor ve své tisícileté moudrosti sám řekne…
Do návrhu domu, jeho umístění, orientaci, půdorysu, návrhu místností, oken, dveří, teras promlouvají světové strany, pohyb větru a Slunce, procesy v sousedství, výhledy do krajiny a zahrady, optické spojení s pobytovými, pěstebními nebo pracovními prostory v zahradě, s přístupovými cestami. Dům utváří zahrada - potřeba spojení s jejím životem.
Proto od nás namísto půdorysu přízemí dostanete rovnou celý návrh zahrady nebo jejího centra. Neumím si to představit jinak, návrh nelze oddělit.
Dům tedy zrcadlí organismus zahrady, odráží vnější život. Pokud tedy chcete žít v zahradě. Kdybychom projektovali bydlení ve 12.patře věžáku, bude Váš byt dýchat zase jiným způsobem…
Kommentarer