Tanec se Zemí

Nástroj pro regenerativní design přírodní architektury v přírodních zahradách.

Děkuji kolegyni konstelářce Veronice Kucharské za spolupráci a spolutvoření tohoto tvůrčího nástroje. Děkuji Lence Kočí, Zuzaně Tomečkové a Pavlu Holubcovi, kteří se na tvoření procesu v sedmi letech jeho vývoje podíleli.

Na co je to dobré

Metoda je ideální pro navrhování přírodních staveb v přírodních zahradách, harmonické architektury v přírodním prostředí, menších krajinářských projektů, participativní navrhování prostor s přírodními prvky ve městech, navrhování regenerativních krajinářských projektů zaměřených na synergické soužití člověka s přírodou (antropo-biotopy a antropo-biokoridory).

Ideální je také využít speciální zjednodušené verze pro přípravu zadání projektů, hledání ideálního záměru, nebo hledání pozemku.

Stále více si uvědomujeme, kolik různých vlivů a procesů spolupůsobí v živých přírodních prostorech a jak mnohovrstevnaté je jejich navrhování. Otevřeme-li se v plánování skutečné participaci člověka s přírodními živly, stáváme se svědky velikého, překrásného a pravdivého procesu, který přesahuje naši představivost, názory a předpoklady.

O co tu jde

K navrhování přírodní architektury přistupujeme s vírou, že přírodní biotop, Genius loci (duch místa) a celý komplex života v prostoru má paměť a zkušenost o rozsahu celého geologického období. Prostor nese tisíce příběhů a přestavuje tisíce bytostných a prostorových vztahů. Věříme, že Duch místa si přitáhl právě ty lidi, kteří se tu mají usadit a prostor svojí přítomností harmonizovat. Genius loci do nás vidí, zná naše záměry a přitáhl-li si nás, je s námi ve vztahu, který se á stát harmonický. Na počátku jsme v prostoru novým živlem a je potřeba velmi citlivě naslouchat, respektovat a ctít jeho osobitý charakter a důležitá poselství a potřeby.

Součástí ducha místa je celé živé a živelné společenství daného prostoru na úrovni fyziosféry, biosféry, noosféry i teosféry. Do hry vstupuje geologie, vodní živel, podhoubí a půdní organismy, rostliny, stromy, hmyz, ptáci, zvířata, lidé se svými pravidly a záměry i neviditelné živelné bytosti. Harmonický prostor tvoří právě vztahy všech těchto subjektů i objektů. A my jako tvůrci regenerativní architektury chceme se všemi těmito silami vytvořit synergické, uzdravující vztah. Architektura je prostor ve vztazích a vztahy v prostoru.

Jako lidé přicházíme se svým komplexem myšlení, příběhů, záměrů, pravidel a představ i snů, které utvářejí struktury architektury v prostoru. To je ona noosféra, která se někdy v našich hlavách odděluje od ostatních sfér Života. Žena má trochu jiné potřeby a záměry než muž, jiné záměry mají děti, jiné zase sousedi, přátelé, obec a stavební úřad, územní plán a odbor životního prostředí… A to nemluvím o teosféře, božských záměrech a vlivech celého panteonu archandělských bytostí :-)

Zadání a správné řešení designu ve spolupráci s přírodou zkrátka člověka přesahuje a proto vyvíjíme tento nástroj holistického plánování, který nám umožňuje přímo v daném prostoru zapojit do procesu všechny přítomné vztahy, duše a živly pomocí konstelací a dalších tvůrčích cvičení. Stáváme se svědky procesu plánování, který se samovolně děje před našima očima.

Ano, samovolně. Tvoření a plánování jako architekt odevzdávám procesu Tance se Zemí, protože přírodní živly ve své síle a nevypočitatelnosti nelze řídit, nelze jim vzdorovat. Stejně jako povodeň, lavina, tornádo nebo erupce vulkánu jsou nespoutané, jsou pány situace a nositelé změn.

Tanec se Zemí je transpersonální proces, který nám na cestě k životu blíže přírodě dává první velkou lekci soužití člověka s daným přírodním místem. Regenerativní plánování je živý, otevřený proces, celoživotní škola přirozeného Života, cesta do Ráje, ke skutečnému naplnění role a odpovědnosti Člověka v přírodním stvoření. Svoje místo v přírodním prostředí jsme zapomněli a znovu ho nalézáme v nové a krásnější podobě.

Dva dny a dvě noci

Prakticky jde o dva dny a dvě noci tvůrčího setkání stavebníků, uživatelů a přátel projektu, sousedů, architektů, projektantů v otevřené participativní spolupráci se všemi dalšími bytostmi přímo v řešeném prostoru.

Dobře vyladěný kruh lidí má více očí, uší, úhlů pohledu, více možností vnímání jemných poselství, kterými příroda komunikuje. Lidská skupina během našeho procesu vytváří nádobu, ve které se jako burčák vaří nové uspořádání prostoru, který následně bude po generace zrát jako nejlepší víno.

Přímým výstupem workshopu je mapa hodnot místa, hrubý návrh zahrady a umístění domů, teras a zahradních struktur, stavební program a rezervoár nápadů a vizí k aktivitám i podobě jednotlivých částí. Na tématu pracujeme v řadě tvůrčích kroků, střídavě samostatně i ve skupině.

Výsledný plán zahrady a umístění domů pak na stole architekta pomáhá tvořit harmonické vnitřní uspořádání staveb tak, že struktura zahrady se zrcadlí dovnitř. Kuchyně je ve spojení s kuchyňskou zahradou, ložnice s relaxačním koutem a obývák se společenskou rekreační částí zahrady…

První večer:

Na začátku workshopu se věnujeme u ohně přímo v prostoru projektu vyladění týmu, vyprávění příběhu místa, otevření procesu navrhování, vyslovení záměru, navázání vztahu mezi sebou a s daným prostorem, společné modlitbě. První noc pak ať je plná snů o příbězích, do kterých vstupujeme.

Den první:

U snídaně sdílíme sny, nápady, vzpomínky, které přicházejí s první nocí a s otevřením procesu.

Prvním ranním cvičením bývá individuální procházka, ve které se zaměříme na jemné signály přírody. Jako stopující indiáni zavíráme mumlající rozum a otevíráme ostrozrak intuice. Necháme oslovit prvním signálem, který přijmeme z prostoru. Je to obraz suché větve, let ptáka, křik dítěte v dálce, povědomá vůně? Tento signál zaznamenáme a společně reflektujeme. Učíme se tu obcházet mysl zaběhnutou ve schématech. Pomalu se nám otevírá přírodní svět, Genius loci, esence projektu a místa, koncept uchopení designu.

Podle situace stavíme malou a konstelaci, ve které navazujeme první spojení s entitami, které chtějí na procesu spolupracovat. Může to být Duch místa, živel vody, starší syn, velký strom, Slunce, Země…

Pak každý zvlášť na předem připraveném mapovém podkladu vytvoříme emoční mapu prostoru. Navazujeme zde na první cvičení s flirty. Vnímáme prostor zahrady skrze svoje tělo. Skrze procházení, pohyb, tanec. A do mapy zaznamenáváme pocity, zážitky, představy, asociace, hodnoty místa. Prociťujeme, pozorujeme, prožíváme, tančíme. Mapa se zaplňuje barevnými fleky, poetickými názvy míst a nálad, čarami prostorových vztahů, hranicemi oddělujícími i spojujícími…

Každý účastník se stává nenahraditelnou silou a rolí ve společném navrhování. Buďte otevření svým potřebám, pohnutkám ke sdílení, radostem a nápadům, ale i obavám a pochybnostem. A dávejte je ke sdílení v okamžiku, kdy přicházejí.

Do procesu vstupuje architekt podle potřeby s krátkými ukázkami různých netradičních forem, postupů a principů ze světa přírodní architektury.

Po obědě nejčastěji následuje první systemická konstelace, ve které necháme pracovat všechny síly a záměry, které do prostoru a procesu vstupují. Konstelaci staví stavebníci, majitelé, zadavatelé. Je to konstelace blízká rodinné a terapeutické konstelaci. Půjdeme do hloubky, připravte se na to.-)

Jako role do konstelace doporučujeme: hospodář, hospodářka, Duch místa, přírodní společenství, neviditelné bytosti, děti, přátelé, sousedi, obec, projektový záměr, legislativní limity… V konstelaci se mohou objevit další entity, které do procesu „přihlásí“. Němé přírodní bytosti a živly promlouvají. Harmonizují hluboké vnitřní potenciály, na povrch vyplouvají traumata a překážky, které e třeba překonat pro úspěšný průběh projektu.

Odpoledne pak věnujeme společnému kreslení velké emočně-kognitivní mapy, sdílíme osobní zážitky, vnímáme shody i rozpory v jednotlivostech, začíná se skládat mnohovrstevnatý topografický obraz stávajícího i budoucího přírodního prostoru. Často vidíme, že ve skupině se automaticky vytváří vzájemně se podněcující a doplňující úhly pohledu, vrstvy návrhu. Duch skupiny přesahuje jednotlivce a zvláštním způsobem komunikuje s duchem místa.

Večer znovu u ohně reflektujeme zážitky, prohlubujeme vztahy, vyprávíme příběhy. Na noc znovu plánujeme sny, tentokráte vizionářské!

Den druhý:

Snídáme v tichosti. Představujeme si, že jsme spali dvacet let. Poté v tichosti pomalu přicházíme na parcelu a ve svojí představivosti necháváme vyvstávat obrazy budoucnosti. Už z dálky vidíme nové stromy, střechy, komín. Zahradní předprostor a vstupní bránu. Vcházíme dovnitř zahrady, vidíme domovní dveře, lidi, prostory a jejich účel a náladu, barvu, vůni a členění. A v tichosti teď napíšeme každý za sebe z tohoto nádherného místa pozdrav a dopis našemu nejbližšímu člověku. A znovu do malé mapy individuálně zaznamenáme naši vizi.

Po všech emočních, intuitivních a tělesných cvičeních je čas zapojit také hlavu. Následuje brainstorming na potřeby, činnosti a funkce prostoru, zahradní struktury, stavební objekty a stavební program.

Poté vkládáme všechny naše nápady, nové stromy, keře, místa, objekty a prostorové vztahy ve formě barevných papírových výstřižků v měřítku do velké emočně-kognitivní mapy z odpoledne prvního dne. V živelném procesu tvorby mnoha rukou skupiny se nám skládá hrubý obraz budoucí zahrady a umístění domů, teras a zahradních struktur, vynořují se prostorové vztahy, okrajové efekty, přírodní místa, vodní prvky i hrubý obraz domů. Jsou tu ale také karamboly, nejasnosti a tajemství…

Následuje topografická konstelace, která se odehrává na prostoru zmenšeného půdorysu parcely. Vstupují do ní jednotlivé stavby, přírodní prostory, aktivity, objekty, potřeby, nejasnosti a jejich nositelé.

V konstelaci, která potřebuje svůj čas, se v dialogu rolí dolaďují konkrétní místa a vzájemné prostorové vztahy. Znovu se mohou znovu objevit nesoulady, kterým je potřeba dát prostor k léčení, které nás nakonec vede k radosti a hlubokému uspokojení. Otevírají se dveře do Ráje milostné spolupráce člověka s přírodou.

Na závěr finišujeme dolaďováním výsledné mapy architektury přírodního prostoru. Takto vzniklá mapa, je participativní, konsenzuální, barevná, bohatá, živá, posvěcená všemi účastníky. Lidmi i přírodními živly.